Dogfight 1916

Možná i vy jste po letech nadvlády simulátorů druhé světové války namlsáni až k zbláznění. Právě takovým vyšlo ruské Herocraft vstříc a po letech odkladů konečně oficiálně vydalo očekávanou leteckou arkádovku z první světové války. Je to už pár let, co se na internetu vyrojily první informace a na oficiálních stránkách vývojářů bylo jeden čas přístupné i demo. Pokud jste tedy měli to štěstí zahrát si Dogfight 1916, nebudete v ničem překvapeni. Hra totiž zůstala úplně stejná.

Podíváte se tedy do prvního válečného konfliktu lidstva v roli stíhacího pilota, na kterého postupně čekají nebezpečné úkoly od vyšších šarží. Autoři se sice snažili vnést do hry některé dějové prvky, ale příběh se okamžitě smrskává pouze na cílené plnění povinných misí. Ve hře figurují celkem čtyři herní módy, takže se nestane, že byste celou dobu pouze tupě stříleli do letadel a někdy si vyzkoušíte například obranu vzducholodi. Ve většině případů máte k ruce alespoň jednoho parťáka a i zde platí, že ve dvou se to lépe táhne.

 Kdo by čekal simulátor pro ostřílené hochy, bude zklamán. Dogfight 1916 je jen čistokrevnou arkádou. Na mobilech takový přístup vítáme s otevřenou náručí. Nic jiného se snad ani nedalo čekat. Stačí si vzpomenout na řadu předchozích pokusů o vypiplané simulátory, které skončily bohužel fiaskem. Zapomeňte tak na nějaké hlídání výškoměru, stavu paliva nebo zatažení podvozku. Při ovládání letadla si vystačíte pouze se čtyřmi tlačítky, které jsou ještě doplněny o zrychlení a střelbu. 

Nechápu, proč byla vynechána samostřelba. Manipulovat s letedlem a ještě se zaobírat střelbou je případem možná pět let starých her, ale tady? Většina letadel reaguje na změnu směru trhaně a ne zrovna moc plynule. Nedočkáme se ani manévrů a dalších kaskadérských kousků. S letadlem si vůbec moc dobrodružství neužijete a jen rovně letíte, zahnete a zase letíte.

Po grafické stránce je na hře vidět několik let pozastavený vývoj a zastaralé technologie. Spodní část obzoru většinou tvoří pouze kostičkované obrysy prostředí. Ani samotné letouny nejsou kdovíjak propracováné a rozhodně by jim neuškodil lepší kabátek. Celkově hodnotím Dogfight nedostatečně, a to i přestože nabízí bluetooth multiplayer až pro šest hráčů a sedm různých typů letadel. Naproti tomu hratelnost značně pokulhává. Komu je tedy Dogfight 1916 určen? Víkendovým pilotům, co neřeší nastavení, neslintají po příběhu a ke štěstí jim stačí pár sestřelených letadel.