A hůř opravdu bude. Přeci jen, probudit se v domě, kde kolem sebe jasně vidíte zub času a vše rozhodně vypadá na to, že pan domácí bude mírně řečeno poněkud “zvláštní”, není nic příjemného. Sotva překonáte první nutkání křičet a pro případ osobního setkání si vezmete do ruky ocelovou trubku (je dokázáno, že lešenářská trubka je pádným argumentem pro naprostou většinu skutečně nepříjemných mezilidských konfrontací), zjistíte, že panu domácímu právě došly východy z domu.
Cesta ke kýženému úniku a vysvobození rozhodně není ani krátká ani jednoduchá. Dům má 3 patra, kupu místností, ze kterých vám bude běhat mráz po zádech (v jedné najdete houpajícího se oběšence, v jiné zase mříže v okně a celý pokoj vypadá jako kdybyste v něm chovali divoké zvíře atd.) a kromě nich se můžete těšit i na návštěvu jiného světa se spoustu ne právě příjemných obyvatel, na které si budete muset pořídit i lepší vybavení. Co si budeme říkat, na někoho nestačí ani ta lešenářská trubka.
Hrou od začátku do konce prostupuje atmosféra plná nepojmenovatelné, tajuplné, děsivé hrůzy. Autoři přesně vědí, jak působit na psychiku hráče, aby dosáhli “vytouženého” efektu. Z počátku vás děsí prázdnota a zjevné stopy po lidech, o jejichž osudu (zatím) nemáte tušení. Navíc máte pořád pocit, že je vám stále někdo v patách, že už už za prvním rohem na někoho musíte narazit a občasné vzpomínky či hlasy v hlavě hlavního hrdiny rostoucí pocit paranoii jen umocňují.
Grafické ztvárnění Silent Hillu je opravdu stylové a dokonale vhodné pro žánr survival horor, byť všudypřítomná šeď působí poněkud jednotvárně. Navíc se zdá, že všechny pokoje byly pravděpodobně vybaveny v jednom a tom samém obchodě s nábytkem, protože jsou si dost často podobné jako vejce vejci. U jiného typu hry bych to autorům pořádně vyčetl, ale zde se to jaksi “hodí”, i když větší míra invence by rozhodně neškodila. Zvuky a hudba pak brnkají na nervy “v tom dobrém slova smyslu” a dobře dotvářejí atmosféru hry. On takový výkřik odnikud, který se ozve právě ve chvíli, kdy otevřete dveře, dokáže pohnout nervy nejednoho tvrďáka. I zvuky by si ale zasloužily trošku více variability (je jich zkrátka málo!) a alespoň o malinko lepší technickou úroveň.
Silent Hill 3 je zkrátka přesně tím, co hráči čekali - horor zalézající pod kůži, mrazící až do morku kostí, horor, který dokáže napnout nervy k prasknutí. Pokud tuhle hru budete hrát v noci a se sluchátky na uších, nedivte se pak, že budete mít nepříjemné sny.
Pro přidání komentáře je nutné se přihlásit. Pokud nemáte účet můžete se zaregistrovat.
Zatím žádný komentář