The Three Musketeers

Když francouzský spisovatel Alexandre Dumas pod chabým světlem svíčky vymýšlel zápletku pro svoji knihu Tři mušketýři, určitě netušil, jak bude za pár let slavná. Román slaví úspěchy dodnes, dočkali jsme se například i několika filmových zpracování. Teď se slavného námětu chytili soudruzi a soudružky z Herocraftu a přichystali novou mobilní hru. Konečně si už i vy můžete vyzkoušet dobrodružný a hrdinský život takového mušketýra! V duchu motta „není vše zlato, co se třpytí“ se však raději pojďme podívat, co se skrývá pod obalem knihy.

Prvně zde najdeme opravdu „filmovou“ zápletku. Francii postihla vlna vražd a teroru. S cílem vyřešit tento, zdá se politicky motivovaný problém, bylo založeno zvláštní bezpečností oddělení, vedeno Anrym, jenž je synem slavného mušketýra Aramise. Anry se tedy vydal ve stopách svého otce a jeho prvním úkolem je navštívit ministra Kolbera. Jenže…všechno se trochu zkomplikuje. Dvůr před zámkem je plný nájemných banditů, kteří mají jen a pouze jediný úkol, a sice vaší likvidaci.

Důležitější je samozřejmě hratelnost, kde Musketeers rozhodně zaostávají. Hra se skládá z devíti úrovní, přičemž ani jedna není dostatečně dlouhá na to, abyste se v ní zdrželi alespoň 15 minut. Hned na začátku vám bude vysvětleno opravdu základní ovládání, tj. pohyb směrovými klávesami a při střetu s nepřáteli tupé mačkání čísla 5. To je bohužel celou náplní hry – chození napříč úrovní a bezduché souboje, často proti přesile. Vaše zdraví je prezentováno třemi srdci, přičemž po zásahu se vám ubere pouze část jednoho. Pokud nepřijdete o celé srdce a zůstanete v klidu, zdraví se automaticky regeneruje. Na druhou stranu, není zas tak těžké umřít.

Nepřátelé jsou stejně tupí jako samotné souboje. Potěšující je, že se setkáte s několika druhy – zatímco na začátku hry na vás útočí typičtí bandité v černém, jež mnozí z vás znají z filmů, v pozdější fázi se objeví banda jakýchsi maskovaných mnichů. Jak jsem již psal výše, povětšinou útočí ve skupinkách, což při mačkání pětky zas takový problém není. Horší je to s jednotkami útočícími na dálku – ty se totiž schovávají právě za šermíře a z dálky vás ostřelují – bandité pistolí, mniši vrhací hvězdicí. Naštěstí i střelám se dá vyhýbat.

Při honbě za odkrytím fraškovitého spiknutí se podíváte do různých míst – navštívíte zahradu, zámek či tajuplné pařížské kobky plné hnijících vězňů. Prostředí je tedy pestré a snaží se vyhnout stereotypu. Navíc je potřeba dodat, že si tvůrci dali záležet i na detailech. V zámku tak na zdech minete visící obrazy a židle (mimochodem zničitelné), v podzemních chodbách to špínou a bídou přímo kypí. I přesto ale mohla být celková grafika o pár stupínků lepší, zvláště když hra zrovna 2x neoplývá originalitou. Co se zvuků týče, v menu vás přivítá až překvapivě se hodící melodie jako vystřižená z té doby, v samotné hře se pak dočkáte podivného zvuku šermu a nářeku umírajících nepřátel.