Avatar

Kojenci, děti, teenageři, dospělí ba i staří lidé – ti všichni byli ohromeni při oznámení nového snímku známého režiséra, producenta a scenáristy Jamese Camerona (Titanic, Terminátor, Vetřelci a mnoho dalších). Kouzelné upoutávky vyrážely jeden divácký dech za druhým. Není tedy divu, že nedlouho poté již bylo oznámeno i herní zpracování. To pro PC a konzole se chlubí neuvěřitelným herním zážitkem, jaký není k nalezení v žádné jiné hře (slovy tvůrců). Reportáž o této hře se dokonce objevila i v jednom díle Koření na stanici Nova! To se každé hře jen tak nepodaří. My vám přinášíme recenzi na java zpracování, které si pod svá křídla vzali mistři z Gameloftu.

Jelikož premiéra filmu se u nás koná až 17. prosince, neměl jsem zatím příležitost okusit Avatara i na stříbrném plátně a nemůžu tedy s přesností říct, zda na sto procent kopíruje děj filmu. Samozřejmě tady příběh hry nebudu dopodrobna rozebírat, buďte si však jisti, že vás čeká několik překvapení. Ústřední postavou celé avataromanie je bývalý voják Jake Sully, jenž byl za svého mládí ve službě ošklivě zraněn a ochrnul od pásu dolů. Avšak štěstí se kupodivu někdy usměje i na lidi, a tak je Jake vybrán do projektu Avatar, kde dostane nový luxusní hybridní kožíšek. Co na tom, že je modrý, protože v prostředí Pandory, kam jste poslán na svoji misi, se to přece vsákne. Větší problém je v tom, že o své city Jake nepřišel. Na čí stranu se tedy přidat – k bezohledné armádě, nebo k důvěřivým obyvatelům Pandory?

Tolik tedy k příběhu. Menším zklamáním pro mě je skutečnost, že ho vývojáři opět nacpali před začátek každé kapitoly, podobně jako v nedávno recenzovaném Sherlocku Holmesovi. Gameloft v tomto ohledu bohužel opět nepřináší nic nového. Větší překvapení čeká samozřejmě ve hře jako takové. Francouzský šarm se rozhodně nezapře. V deseti akčních kampaních postupně projdete celou Pandorou, jak tou denní, tak i noční. Dvě mise si dokonce vyzkoušíte i na létající potvoře. Za tento nápad á la Aces of the Luftwaffe si tvůrci zaslouží pochvalu, neboť tento prvek hráče příjemně osvěží a zabrání stereotypu, který je asi největším problémem dnešních her. Naštěstí se mění i náplně obyčejných misí – sice je to pořád o lezení, skákání a vyhýbání se různým přírodním překážkám, ale najdete zde například i misi, ve které musíte v určeném časovém limitu zneškodnit tři bomby nastražené nepřátelskými vojáky.

Přestože se Pandora navenek tváří jako mírumilovná planeta, osobně bych tam bydlet nechtěl, na to vemte jed. Když už vás neohrožuje samotná příroda v podobě padajících skal či nebezpečných rostlin, pavouci nebo obrovští psi vám rádi ukážou, jak moc vámi pohrdají. Nemluvě o mariňácích. Vojáků je několik typů, od těch jednodušších se samopaly, přes granátníky až po ostřílené veterány s plamenometem. Nemluvě o obrovském bojovém stroji, se kterým se několikrát setkáte v přímém boji. Pokud máte na svém telefonu malé klávesy, v této situaci budete svého miláčka proklínat.

Proti všem těmto nástrahám se pochopitelně nepostavíte s holýma rukama. Už hned ze začátku najdete bojovou hůl a později i luk, což jsou jediné dvě zbraně ve hře (nepočítám-li první misi – tutoriál – ve kterém si zaběháte se samopalem). Vaším kamarádem do deště se stane i hák, pomocí kterého budete zdolávat některé z překážek či propastí. Zajímavostí je využití energie, kterou počas procházení levelem sbíráte. Na jeho konci totiž přijde kompletní sčítání bodů, za něž si můžete upgradovat například vaše zbraně, zdraví, počet možných opakování úrovně po smrti a tak dále.

Pochvalovat tuto hru si budou i takzvaní videofilové. Gameloft je prostě zárukou minimálně parádního grafického zpracování, a tak ani Avatar není výjimkou. Pandora je zpracovaná s citem pro detail, a to se prosím podíváte do několika typů pestrého prostředí bohatého na barvy, včetně vojenské základny. Jake, ač celý modrý, se také nemá za co stydět. Opravdu nabýváte pocit, že se pohybujete po nespoutané divočině a ne po skládce odpadů, jak tomu bývá zvykem jinde. Nečekaně si na své přijdou i audiofilové. Melodie v menu je základ, občasná melodie ve hře a zvuky hrdiny při skoku nebo střelbě/boji už potěší více. Jedinou výtku bych měl ke vzhledu celého menu, jež na mě působilo tak trochu rozporuplně, jako když si po pěti letech opět zapnete svoji starou PSOne. To je však už jenom otázka vkusu. Herní doba naopak tak vysoká není, popravdě řečeno jsem hru dohrál za dva večery. Po dokončení se vám však odemkne několik bonusů jako je vyšší obtížnost nebo challenge mód, jež zábavu natáhnou o dalších pár hodin.