» Recenze » Asterix a Obelix: Setkání s Kleopatrou

Asterix a Obelix: Setkání s Kleopatrou

Napsal Petr Neč dne 09.11. 2009 v 13.36

Asterix: „Tak co, Obelixi, ty se pořád ještě cpeš?“ - Obelix: „Já, že se cpu? To je teprve třetí divočák!“ - Asterix: „Ó pardon, on si dal jen tři divočáky! A ještě tři zdlábneš, viď?“ - Obelix: „Ne, jen dva. Na noc se nepřecpávám...“

Hodnocení

7.5

Žánr

arkáda

Platforma

Java

Distributor

Gameloft

Vývojové studio

Gameloft

Web

Přejít »

Verdikt

Na poměry Gameloftu opravdu povedená záležitost, jenže k úplné dokonalosti by to stejně ještě chtělo odbourat zbytky stereotypu, který vás občas při hraní přepadne.

Tak trošku s křížkem po funuse přichází Gameloft na trh java her se skákačkou Asterix a Obelix: Setkání s Kleopatrou. Hraný film na motivy komiksových dobrodružství nejslavnějšího galského válečníka slátali Francouzi v roce 2002, ten o mnoho povedenější kreslený vznikl ještě v dobách, kdy vaši rodiče lezli po stromech a osahávali se ve školce pod peřinou. A jelikož tak hra patrně nemá za úkol cokoliv propagovat, ale jen se osudy Asterixe a jeho těžkotonážního kámoše inspirovala, dali si na ní vývojáři docela záležet.

Nejprve nastíním lehce příběh, takže zarytí asterixologové mohou klidně tuto pasáž přeskočit. Královna Kleopatra měla patrně „své dny“, jinak si totiž nelze vysvětlit její záchvat šílenství, během něhož se vsadila s římským vládcem Julkem Ceasarem, že během čtvrt roku zvládne na jeho počest vybudovat v Alexandrii ohromný palác . Nechá si proto zavolat svého dvorního architekta Neuminse, kterého s úkolem obeznámí. Jen tak mimochodem mu nezapomene sdělit, že pokud si neporadí, udělá z něj Happy Meal pro krokodýly. Stavitel okamžitě propadá depresi, nakonec si však vzpomene, že kdesi daleko za mořem žije jeho dávný přítel, galský druid Panoramix, který dokáže připravit nápoj, po němž jeho konzument získá nadlidskou sílu. Prostě takový starověký Redbull. Panoramix nenechá přítele ve štychu a spolu s Asterixem a Obelixem se vydává do Egypta…

...a před mobilními pařany se otevírá deset opravdu rozsáhlých a propracovaných misí. V úvodu budete putovat na jih zasněženou Galií (zhruba dnešní Francie) až k moři, do cesty se vám samozřejmě budou neustále plést dotěrní Římané, se kterými si Asterix poradí několika dobře mířenými údery. Tato násilná taktika v gamelofťáckých hopsačkách je sice už nějaký ten pátek zaběhnutá, ovšem v tomto případě působí nesmírně zábavně: první rána na bradu, druhá na solar a třetí zvedačkou vystřelíte nepřítele efektně z pantoflí až kamsi do spejsu. Na moři pak samozřejmě narazíte na piráty, takže další dění se přesouvá na jejich kocábku, kde si to nakonec vyříkáte s jejich šéfem. Po příjezdu do Egypta na vás čeká jedna sviňárna (omlouvám se za to slovo, ale nemohl jsem si pomoci) za druhou. Napřed zabloudíte v domě vašeho hostitele Neuminse, poté se díky podlé lsti stavitelova konkurenta ztratíte v útrobách pyramidy, čímž ale výčet vašich patálií zdaleka nekončí. Nemusím vám však asi nijak zvlášť zdůrazňovat, že nakonec stejně všechno dobře dopadne.

Prostředí jednotlivých levelů je opravdu velmi variabilní a rozlehlé, ale jaksi je to jen takový mišmaš všech Splinter Cellů, princů z Persie a jiných akčních šlágrů od Gameloftu dohromady. Plno pastí, překážek, nepřátel…celkově však nic moc nového pod sluncem. Oba hrdiny ovládáte střídavě – Asterixe využijete při všelijakém skákání a šplhání, Obelix je zase vhodný na hrubou práci. Sem tam ale oba přátelé i spolupracují (například při přesouvání soch). O ortodoxní skákačku se v tomto případě nejedná. V některých misích se sice budete klasicky pohybovat vertikálně a kamera vás bude snímat z boku, v interiérech budov se ale pohled přesouvá do ptačí perspektivy a vaši svěřenci pobíhají všemi směry. I bonusy jsou přetransformované pěkně do asterixovského hávu – sbírat budete zlaté penízky, meče či kouzelné nápoje, ztracenou energii vám zase doplní pečení divočáci. Nemusíte se bát jen bezduchého pobíhání, několik kol absolvujete i na vodě ve člunu, kde je zapotřebí vyhýbat se žralokům či krokodýlům. Svých nepřátel se pak budete zbavovat efektivními ranami pádlem přes jejich nevymáchané tlamy.

Několikrát jsem tu opěvoval rozsáhlost jednotlivých úrovní, ale s tím jde zákonitě ruku v ruce i jistá forma stereotypu. V každém levelu se zkrátka po chvíli začnete nudit a na jednotlivé konce se probijete spíše jen tak ze setrvačnosti, abyste viděli animace mezi jednotlivými úrovněmi – ty skutečně nemají chybu a z Obelixových hlášek (samozřejmě v plynulé češtině) si párkrát smíchy poprskáte displej. Audiovizuálně je hra rovněž na skvělé úrovni, ovšem zase je tu jedno „ale“… Panďuláci jsou krásně animovaní a okolí hezky barevné, jenže jakmile narazíte na větší množství pohyblivých pastí a nepřátel, stává se z displeje nepřehledný flek, který spíše než mobilní hru připomíná obsah kýblu u postele po podařené pařbě. Veškeré tyto atributy – rozsáhlé mise, animace a zvuky mají rovněž za následek, že ač se jedná o klasickou 2D plošinovku, přesto má hra konkrétně pro můj typ telefonu (SE K800i) necelý jeden megabajt, takže docela slušný cvalík.

Celkově jsem ale spokojen. Srovnám-li totiž tuto gamesu s několika sračkoidními (jejda, jsem to ale dnes vulgární) díly Shreka a jinými nesmyslnými hrami na motivy kreslených filmů, vyhrávají u mě Asterix s Obelixem na celé čáře. Možná i proto, že dodnes se s malými smrady přetahuji v trafice o nová vydání jejich komiksových epizod…