Colin McRae DiRT 2

Již stařičký Mario Kart dokázal, že na DS si lze rozumně zazávodit. Od té doby jsme tu měli několik více či méně zdařilých pokusů o závodní hru, mezi jinými i povedený GRID. Nyní přichází Colin McRae DiRT 2, který má ambice rozhýbat trochu stojaté vody tohoto žánru. Pojďme se mu nyní podívat na zoubek.

Závodit se bude celkem na osmi místech rozesetých po celé zeměkouli, od USA přes Etiopii až po Japonsko. Každá tato lokace obsahuje několik dílčích závodů, kterých je ve hře šest typů, avšak jsou si většinou podobné jako vejce vejci. Z těch netradičních stojí za zmínku všeříkající Stunt, kde v určeném časovém limitu musíte v uzavřené aréně získat co nejvíce bodů děláním nejrůznějších vylomeností. Mezi klasické závodění patří rally, kde jedete sami a na dálku závodíte s časy svých soupeřů, klasický závod na okruhy nebo projíždění branami na čas, přičemž za každou vynechanou dostáváte penalizaci 2 vteřin. Závodit budete za světla i za tmy, na sněhu i v poušti, za deště i ve sluncem zalité krajině. Na výběr je i multiplayer pro až čtyři hráče. Poté, co vás omrzí všechny tratě, v přiloženém editoru si můžete kostrbatě vytvořit své vlastní.

Koně svého auta poměříte až proti čtyřem soupeřům, kteří ale nevypadají dvakrát dobře. Jelikož ale budete většinu závodu trhat asfalt daleko před nimi, jejich horší vizuální zpracování vám moc vadit nebude. Než se však před ně prokousáte, chvilku to většinou potrvá. Při kontaktu se od sebe vozy podivně odrážejí a jelikož na to doplatí ten vzadu (na začátku závodu obvykle vy), vyplatí se objíždět ostatní velikým obloukem.
Většina tratí vám naštěstí umožní jet i mimo vyznačenou cestu, ale jakmile zajedete příliš daleko, hra vás „hodí“ zpět na trať v místech, kde jste ji opustili. Většinou však platí, že v závodech, kde nejste omezováni bariérami, si někde lze účinně zkrátit cestu a tím se i vyhnout kontaktu se soupeřovým vozem. Pozor pak na občasné skály, vyskytující se (nejen!) podél cest, které dokážou zkazit úsměv nejen vám, ale i vašemu plechovému miláčkovi. Vizuálně to sice neuditíte, na dolním displeji ale budete mít ukazatele „zdraví“ několika hlavních součástek vozu. Jejich poškození má vliv na jeho výkonnost, dokud však auto jede, řešit něco jako ukazatele poškození je zbytečným luxusem. Ovšem jakmile se barva některého z nich vlivem bouraček změní na červenou, jste jen krok od totálky a závod pro vás příští větší kolizí definitivně skončí. 
Aby se tak stalo, budete muset být hodně „namazaní“. V nejhorším případě můžete model poškození v nastavení vypnout a dát tak beztrestně průchod sebevražedným choutkám.

Dolní displej vám kromě ukazatele poškození zobrazuje trať. S tímto nápadem si autoři mohli vyhrát daleko více, protože graficky nic moc a když je na výběr více variant, kudy jet, mapa vám správnou cestu nijak nenaznačí.

V DiRT 2 se potkáte nejen s klasickými auty, ale zařádíte si i v buginách nebo v těžkotonážním Hummeru. Každý vlastněný vehikl můžete dále upravovat a to jak vizuálně, tak po technické stránce. Co se vzhledu týče, vybíráte si barvu vozu a obtisky. Ty si můžete zvolit z nabídky nebo si vytvořit svoje vlastní, k čemuž vám dopomůže jednoduchý editor, který ovládáte pomocí stylusu. Technické upgrady se týkají výkonu motoru, lepšího řízení auta, kvalitnějších pneumatik a tuhosti karosérie, která má vliv na míru opotřebování během závodu.

Obtížnosti jsou na výběr tři, přičemž platí, že na tu nejlehčí vcelku pohodlně vyhrajete jakýkoli závod hned napoprvé, aniž byste byli seznámeni se záludnostmi té které tratě. Na čím větší obtížnost se zvládnete dobře umístit, tím budete lépe bodově a finančně ohodnoceni. Za nastřádané peníze si kupujete a vylepšujete auta, body vám otevírají nové tratě a technické upgrady.

Hratelnostně je na tom Dirt 2 poměrně dobře, dostaví se pocit z rychlé jízdy (ačkoli ručička na tachometru se pohybuje trochu mimo realitu). Projíždění rychlých zatáček je vskutku skvělý zážitek, co ale ne, to jsou závody v lokaci Extreme. Tamní ostré zatáčky v kombinaci s ohromným výkonem aut nejsou pro hru tím pravým ořechovým. Co mi dále vadí, je nevyvážená obtížnost závodů. Někdy soupeřům ujedete hned po startu, jindy, např. při rally na obtížnost Pro, se chytáte jenom s opravdu vytuněnou károu. Tím se pro mě rally stává tím nejlepším módem, který ve hře najdete.

Graficky sice hra není tak povedená jako ProStreet a okolí tratě je vcelku chudé, během hry vám to ale moc vadit nebude. Raději ale se svým autem nezastavujte, a když už budete muset, mějte raději po ruce pytlík :).

Ovládání je vcelku intuitivní a jinak nebrání vychutnání si požitku ze hry. Začně se ale chovat podivně, jakmile nastavíte manuální převodovku. Kdo by si ji ale v arkádě jako je tato zapínal? Co se ozvučení hry týče, žádná sláva. Monotónní zvuk motoru a sem tam nějaké to pípnutí při bouračce. Naštěstí tu je i několik poměrně slušných mainstreamových songů, mezi jinými například Steve McQueen od The Automatic. Maideni to sice nejsou, ale lepší než nic.

Celkově se tedy jedná o slušné závody, kterým ale k dokonalosti hodně schází. Kdyby autoři zlepšili fyziku auta, vybalancovali obtížnost a lépe využili potenciálu dolního displeje, jednalo by se o výborné závody. Pořád se ale jedná o velice slušnou hru.