MotoGP 2009

Rok co rok si zvykáme na tenis, fotbal, baseball.... Vůbec se nedivím, že se v tom čtenáři přestávají orientovat. Ani já nejsem žádná chodící encyklopedie, abych si pamatoval kdejakou blbost, která na mobilních telefonech slaví svoji osvětu v pravidelných intervalech, ale nejsem ani takový trouba, abych si nevzpomněl právě na ročníky Moto GP. Už minulý rok autoři částečně zaspali dobu a svůj licencovaný klenot začali zřejmě renovovat teprve měsíc před vydáním, tedy alespoň to tak vypadalo. Zda se vývojáři rozhodli uchýlit se ke stejným praktikám i pro tentokrát jsme se rozhodli rozlousknout…

 Už začátek potvrdí, že se budeme pohybovat ve stejných kruzích. V plně licencovaném titulu tak najdeme sedmnáct tratí a všechny největší jezdce motocyklové současnosti. Bohužel se dostalo pouze na nejsilnější kubatury a na pořádné mistrovství i s našimi zástupci nezbývá než ještě chvíli počkat. Snahu vidíme i ve flexibilitě obtížnosti. Ve hře navíc obtížnost vůbec nenastavujete, sama totiž definuje vaše jízdní schopnosti a podle nich zadává „příkazy“ dalším jezdcům, aby nedocházelo k situacím, kdy jste protrhli cílovou pásku a ostatní jezdci nejsou ani v polovině. Nutno zmínit, že i k takovým situacím stále dochází.

 Nadšeni však nejsme jízdním modelem. Zprzněná fyzika začne bít do očí hned v první složité pasáži, kterou úspěšně projedete i jakkoli nevybíravým způsobem. A pakliže nám vývojáři tvrdí cosi o náklonu našeho dvoukolého miláčka ve dvou žalostných úrovních mající tvořit motocyklový simulátor, asi převychováme náš um a rovnou se dáme do programování, a to i přestože z něj Matěj Gause neplánovaně propadá. Alespoň, že se ani jedna z přítomných mašinek nebrání jízdy na zadním kole a zběsilého spotřebování nahrabaného boostu, protože to nás vždycky bavilo, ne?

Ve hře bohužel chybí i takové základní prvky jako zpětná zrcátka (nám by bodlo i jedno) nebo lepší systém upgradu vašeho vehiklu, protože jen číst na čím vším si automechanici dali záležet je docela nuda. Velké drama nemůžeme čekat ani při samotných závodech, které jsou provedeny co nejjednodušeji a známé velké ceny poznáte jen bedlivým zkoumáním. Ještě že na něj máte pouhé dvě kola, a jak se zdá, jde o nadmíru dobře vyvážené číslo. V říši čísel zůstaneme i nadále. Jedno kolo má nějaké dvě minuty, což činí zhruba čtyři za závod, přičteme další dvě za kvalifikaci, vynásobíme sedmnáctkou (tolik tratí najdete v šampionátu) a vyleze nám něco přes rovnou hodinku a půl závodění v jednom šampionátu. Jak si vůbec ceníte zábavy na hodinu a půl?

Se zápory bychom mohli dále a dále pokračovat, protože i poslední ročník motorsportové simulace jich má požehnaně a není novinkou, že i 2009 nabídne to pravé závodní rodeo jen vybranému publiku. Nepohrdnete-li lineárními motorkami s licencovanými jezdci nejvyšší kubatury, pak I-Play zcela jasně zacílilo právě na vás! Tak se pořádně chytněte možnosti usednout za řidítka jezdců, jakými jsou například Valentino Rossi nebo Casey Stoner! Otřelým fandům totiž notoricky známá podívaná nepřináší zhola nic a všechny sliby o zlepšeném cosi opět přešly v niveč…