Real Tennis

Po spuštění hry se objeví pěkné a přehledné menu, kde si vyberete, zda chcete zkusit rychlý zápas, šampionát, turnaj nebo případně vyzkoušet s kamarádem hru přes multiplayer. Pokud zvolíte rychlý zápas, stačí si vybrat, jestli chcete hrát single nebo double, zvolit z deseti dostupných hráčů, kteří však nejsou licencováni (5 hráčů a 5 hráček), poté místo, kde chcete svůj zápas odehrát a na závěr spíše jen takovou formalitu v podobě výběru obtížnosti a počtu setů nutných k vítězství. Jak jsem již zmínil, tenisté ani tenistky bohužel nejsou licencování a to je podle mého názoru velká škoda. Sedm míst, kde lze turnaj odehrát je ale naopak poměrně solidní číslo a vyzkoušíte si tak všechny klasické povrchy v čele s trávou z anglického Wimbledonu. 

To je tedy rychlá hra, zbývají nám ještě další položky v menu. Rozdíl mezi šampionátem a turnajem je ale poměrně tristní, protože jediný rozdíl je v tom, že turnaj je jen jeden, zatímco šampionát je šnůra několika turnajů. Klasická kariéra, kde si můžete vylepšovat své schopnosti, zde bohužel chybí. Co mne však iritovalo asi ze všeho nejvíce, byla nemožnost změnit počet setů potřebných pro vítězství v celém zápase. Tuto možnost dostanete jen před spuštěním rychlé hry a to, co zvolíte, potom také platí pro turnaje či šampionáty. Na druhou stranu asi nejzábavnějším prvkem celé hry je multiplayer, který lze hrát přes wifi. Na zábavnosti nic neubere ani fakt, že můžete hrát jen proti jednomu kamarádovi (čili padá možnost hrát double se třemi kamarády) a když hru přerušíte, hra se nelogicky nenačte od přerušeného momentu, ale zápas začíná znovu. To ostatně platí i pro rozehraný turnaj, respektive zápas v turnaji. Pokud ho přerušíte a hru vypnete, po opětovném zapnutí musíte celý zápas odehrát znovu.

Herní systém je však ideální a díky skvélému ovládání si tenis opravdu užijete. V pravém dolním rohu je směrový klobouček anebo šipky (záleží na vás), kterými ovládáte vašeho hráče, případně směrujete své odpaly a v levém dolním rohu zase najdete akční tlačítko, kterým se samotné odpaly provádějí. Jediné opravdové využití akcelometru v této hře je potom jen při podání, kdy nakláněním iPhonu udáte cíl, kam má tenisák dopadnout. Nutno dodat, že především na nižší úrovně obtížnosti je pro vašeho protivníka dobrý servis prakticky smrtelný. Jelikož však pro odpal míčku je jen jedno tlačítko, nemůžete zvolit typ odpalu. Zde přichází na pomoc opět možnost naklánění iPhonu, díky kterému můžete dát po odpálení míčku faleš či z něj udělat lob, ale správné provedení tohoto manévru je poměrně složitá záležitost.

Graficky Gameloftu opět nemám co vytknout. Hráčské animace jsou opravdu úchvatné a jejich pohyb po hřišti naprosto reálný. Dobré herní atmosféře jistě přidávají i fandící divácí a rozhodčí, který hlasité diváky občas napomene. Celkově vzato tu máme opravdu velmi povedený tenisový simulátor, u kterého po herní stránce prakticky nemám výhrady. Zamrzí snad jen absence reálných jmen a také kariéry. Vybrané turnaje totiž na dlouhou herní dobu rozhodně nejsou a multiplayer si také nezahrajete třeba v metru. Škoda těchto nedostatků, jinak by bylo hodnocení ještě vyšší.