GTS World Racing

Astraware již před nějakým časem vydal svou vlajkovou loď z žánru závodních her a my se jí nyní důkladně podíváme na zoubek. Zda má, či nemá cenu si hru pořizovat je na každém z nás, recenzent může jen poukázat na nějaké ty klady a zápory a případně hru doporučit. Tentokráte to ale nemám vůbec jednoduché. GTS Word Racing totiž není špatná hra, ba právě naopak. Je zábavná a vydrží opravdu dlouho, avšak na druhou stranu nenabízí nic moc nového. Bude to závodním maniakům stačit? Zaujme na první pohled grafické zpracování casual hráče? Velmi těžké odpovědi, na které nelze jednoznačně odpovědět.

GTS World Racing (dále jen GTSWR) nabízí obrovské množství tratí (dohromady 64), které jsou navíc přístupné hned od začátku. K tomu tři nablýskané bouráky a čtyři různé obtížnosti. Ke každému z těchto kladů mám ale bohužel hned výtku a to někdy ne jednu. Tratí sice je opravdu 64 a vyzkoušíte si závody od Skotska až po Keňu, ale už po čase zjistíte, že se vlastně moc neliší. Ve Finsku je v okolí sněhová pokrývka, na Novém Zélandu zase budete cestovat podél zelených paloučků. Samotné tratě jsou si však velmi podobné a to poznáte již po několika odjetých závodech. Auta jsou na výběr tři, avšak nelicencovaná a tak máte před sebou anonymní sportovní vůz, coupe a formuli. Velká škoda, že výběr není větší. Obtížnosti jsou ve hře 4, to je také fakt, nicméně obtížnost je nasazena opravdu nízko a tak až ta nejvyšší přináší pro závodníka jistou výzvu. Bohužel i tuto obtížnost nazvanou Extreme lze po několika závodech v pohodě zvládnout a budete dojíždět závody s velkým náskokem s prstem v nose.

Obrovské množství tratí je pak také cítit i v jednotlivých modech, které jsou čtyři. Single race představuje jeden vámi vybraný závod. Challenge Cup je série šestnácti závodů, které jsou vybrané automaticky. Vy můžete ovlivnit jen cíl, kterého máte dosáhnout a to díky zvolené obtížnosti, přičemž platí, že čím vyšší obtížnost, tím vyšší je i cíl. Bohužel ani po vyhrání tohoto modu nedostanete žádný pohár nebo medaili, hra vám tak jen suše oznámí, že jste tento pohár úspěšně dokončil. Třetím modem, který lze vybrat, je tzv. Grand Tour. Zde postupně obrazíte všech 64 tratí, ale upřímně řečeno si netroufám odhadnout, kolik jedinců si na tuto opravdu dlouho cestu troufne. Přeci jen každý závod má čtyři okruhy (bez možnosti změny) a pokud už hru budete mít zvládnutou a do čela se dostanete v prvním kole, moc se asi bavit nebudete. Poslední na výběr je potom Championship, ve kterém budete sbírat postupně body za svá umístění a na konci sezóny se rozhodne o nejúspěšnějším jezdci. Toť vše k modům, ikdyž ještě bych snad měl doplnit možnost multiplayeru, který je možný přes Wi-Fi síť. Tedy alespoň tato možnost přidává do hry jisté oživení a mohu potvrdit, že proti lidskému protivníkovi se jede úplně jinak a vřele tuto možnost doporučuji.

Grafické zpracování je poměrně solidní, ikdyž potenciál platformy je někde jinde. Ovládání je velmi dobře nakoncipováno a svého plechového miláčka ovládáte nakláněním iPhonu dopředu, či do stran. Jde samozřejmě i brzdit, ale to si myslím, že zrovna moc nevyužijete. Zvuky jsou potom jednou z nejsilnějších stránek a hře přidává i možnost zvuky a hudbu vypnout, vystoupit z hry, pustit si vlastní hudbu a poté se do hry zase vrátit.

Hratelnostně je na tom GTSWR při nejmenším rozporuplně. Hra nenabízí nijak oslnivý track design, auta jsou přilepená k silnici a lehká obtížnost také nepřidá. Navzdory tomu jsem se u hry poměrně solidně bavil a kdo hledá dlouhodobou závodní hru a je schopen tolerovat mírné nedostatky, právě našel novou zábavu na opravdu pořádně dlouho. Ostatní pak mohou volit jiné a více dynamické a akční tituly, které jsou momentálně na trhu.