R.U.S.H. – Road Ultimate Speed Hunt

Jak již nezkrácený název napovídá, nepůjde o žádný víkendový výlet a vychutnávání malebné krajiny, nýbrž o pořádně nadupanou jízdu hlava nehlava, resp. auto neauto, kde pojem dvojitá plná čára znamená asi tolik, jako zastavení na červenou s policií za zády. Autorům zjevně nešlo o další tuctový závodní simulátor, a tak se snažili do hry zakomponovat co nejvíce prvků známých spíše z počítačových her. Máte-li chuť zkusit to, co znáte jen z filmů, a bojíte-li se uskutečnit to se svým plechovým miláčkem, jste na správné adrese.

 Předem je potřeba zmínit, že ve hře nenajdeme žádné speciální módy, pouze hlavní kariéru, ovšem ne v tom širokém slova smyslu. Zpočátku to vůbec nevadí, po pár závodech však budete přemýšlet, kdeže udělali ukrajinští vývojáři chybu. Vybrat si lze ze tří tradičních úrovní obtížnosti; ty zde ale hrají i další roli, a sice pro výběr jednotlivých automobilů je důležité dohrát hru právě na různé typy obtížnosti. To opravdu nevím, kdo zvládne (neútočím na kvalitativní schopnosti hráče), přece jen bývá dobrým zvykem odemykat si auta postupně, po odehrání určitých pasáží apod. Pět dostupných aut se zde liší především povrchovou úpravou. Jedno máte k dispozici rovnou, další tři po dohrání jednotlivých obtížností a navíc jedno po registraci do online komunity. Takže pokud své skóre chcete sdílet s ostatními pařany, jednoduše se přímo ze hry zaregistrujete a do rodinky přátel R.U.S.H. přibude rázem další člen.

A o co tady vlastně jde? Ve dvanácti levelech, tedy dvanácti docela dlouhých jízdách, o jedno a to samé. Jízda od jednoho checkpointu ke druhému, a to vždy v určitém limitu (odpočítávání vidíte v rohu displeje). Pokud to nestihnete, musíte si daný level zopaknovat. I při fatální nehodě sice „obživnete“, jenže ztratíte několik drahocenných sekund, takže pak můžete pár metrů před dalším checkpointem spatřit zlověstný nápis „mise neúspěšná“. Jistě čekáte rozmanité tratě a nebezpečné zákruty, které vám jízdu pěkně znepříjemní. Omyl! Tak jak odstartujete, tak prakticky dojedete, tedy stále po rovné dvouproudé obousměrné silnici (na české poměry již dálnici :-) ). Pokud máte rádi klasické závodní digihry, kde jste přejížděli z pruhu do pruhu, vaše srdce zaplesá. Zde je ovšem výhoda úplného volného pohybu, tedy možnosti využít celou plochu silnice a nedržet se v pomyslných kolejích, což velmi oceníte při strhujících manévrech, kdy máte před sebou dva plné pruhy a musíte uhýbat do protisměru.

Právě kvůli záměru autorů o akční kličkování mezi vozy zde nehraje roli, zda jedete ve svém pruhu nebo v protisměru - jde o to si v plné parádě užít manévry a adrenalinové situace. Za dosažení jednotlivých checkpointů obdržíte finanční obnos v dolarech, nehrozí však žádné jeho odebrání v rámci pokuty za nebezpečnou jízdu, nehodu či rychlost, takže si můžete dělat, co se vám zachce. Samozřejmě v takové míře, abyste to přežili. A pokud ne, nevadí. Karamboly jsou totiž asi nejzajímavějším prvkem hry. Výborný fyzikální model hry umožňuje vcelku věrně prožívat hromadné nehody, kdy vás třeba jedno auto pošle do hodin, a vy jen sledujete, jak si to svištíte přímo na protijedoucí auto, když v tom do vás ještě nazazí další. I když ani zde není vše stoprocentní, takže občas některým autem proletíte jako duch bez škrábance, jindy zas naopak před sebou vidíte explodovat jiné auto po zdánlivě malém zadním nárazu. Ovládání v rychlosti přesahující 200 km/h je těžší a je tak často složité vyhnout se shluku aut před vámi.

Grafika se rozhodně povedla a i na slabších telefonech se bude čím kochat. Potěší střídání závodů ve dne a v noci či jízda za sucha nebo v chumelenici. Naopak schází volba kamery; jistě by bylo zajímavé některé srážky vidět z více úhlů. Aspoň vám ale při pohledu ze třetí osoby neunikne žádný účastník silničního provozu. Podobně je tomu i u filmových efektů. Při velkém nárazu auto exploduje a letí vzduchem, přičemž ještě dělá kotrmelce. Nemůžete si to ale nijak zvlášť vychutnat a časem to spíše zdržuje, než těší. Řazení je zde povinné a nelze si v menu nastavit automat. Jedná se pouze o řazení jednou klávesou na vyšší stupeň, takže postupně dosahujete vyšší rychlosti. Dobu, kdy je vhodné přeřadit, navíc poznáte podle ukazatele na tachometru.

Co hře naprosto schází, je zvuk. Zahrání melodie, když projedete checkpoint, je opravdu málo. Je tu hodně akčních momentů a nehod, na kterých se bývali mohli autoři vyřádit. Potěší alespoň plná lokalizace do českého jazyka a hlášky typu „vrahu“ nebo „jsi blázen“, které vám vyskočí na displeji po nebezpečném manévru či kolizi.

Realita. Skutečně jediné slovo, které měli autoři před očima a kterým se nechali zaslepit po celou dobu tvorby této hry. Obsahové zpracování, zvuk, zábava na dlouhou dobu, to vše ustoupilo do pozadí. Vzhledem k tomu, že hra nebyla vyvinuta bohatým studiem ze západu, nevyznačuje se ani vysokou hardwarovou náročností a je tak dostupná i tomu, kdo zrovna neoplývá telefonem typu iPhone. Autorům se sice podařilo vytvořit za málo peněz hodně muziky, ovšem jaksi druhé jakosti. Obsah musel ustoupit zpracování a nevím, jestli se to bude každému zamlouvat. Je už tedy na každém z vás, aby si zvolil buď tuto skvěle realistickou hru, která ale brzy zevšední, nebo raději sáhl po nějaké klasické, stokrát ohrané hře, ovšem s propracovaným módem a třeba hodinami zábavy. Jedná se o poměrně rozporuplnou hru, na jejímž konci si ale určitě řeknete, že to mělo něco do sebe, něco, co zas jinde nenajdete. Hra se tedy i přes značné nedostatky dostává v hodnocení velmi vysoko, i když se názory na ni budou (oprávněně) různit.