Journey To The Center of the Earth 3D

Již malá narážka v názvu mě k tomu nabádá, kdy jsem již onu myšlenku nakousl. Obecně hry popisuju bez větších dojmů z hraní, ale zde si narážky na zpracování prostě odpustit nemohu. Hned s prvními minihrami, z nichž se hra bohužel skládá, mě napadaly samé peprné dovětky, protože zde de facto absolutně žádný 3D prvek nenajdete. Slůvko "utrpení" snad nemusím nikomu vysvětlovat. Jako poznámku bych snad jen dodal, že o nudu opravdu nouze nebude. Po prvních minutách "pařby" jsem musel šéfredaktorovu dolní čelist omlátit moje první dojmy, samozřejmě vesměs záporné.

O grafice nemluvě, čímž mám na mysli odfláknuté zpracování, které až příliš připomíná mnohem více vyvedené plošinovky ze strojárny Gameloftu. Jak již bylo zmíněno, 3D si pánové z Igfun trochu vycucali z prstu a vše sledujete z dobře známého dvourozměrného pohledu. Pravdou je, že v názvu filmu 3D také disponuje, ale ve hře mě to převážně bilo do očí. Nevyvážená obtížnost je dalším hřebíčkem do rakve, jenže tím s kritikou nekončím. K obtížnosti - první level by naťukala i moje postarší babička, ovšem hned s druhým byste nejradši hodili mobilem do koše (ne-li hůře, jak jsem chtěl učinit já).

Na čtení rozhovorů a obvyklých dojmů hlavních hrdinů jsem neměl ani pomyšlení, citoslovce, zabýrající celý řádek jsem okamžitě odklikl a nevěnoval jim žádnou pozornost. Jediné, co jsem vyčetl, byl počáteční pokus o vnesení vaší osoby do příběhu. Cesta za ztracených bratrem se mění v dramatické dobrodružství, kdy skupinka zoufalých hledačů objeví svět ve středu naší Země. Hlavní hrdinové tak zažívají nezapomenutelnou podívanou (tu ve hře nehledejte).

Na chvíli jsem se odmlčel od kritiky. Snad v každém levelu se obrazovka nepříjemně trhá, což zásadně ovlivňuje už tak pokulhávající hratelnost. Občas jsem si zkrátka připadal, jako kdybych hrál postarší sega hry... Choré skákání či chození doplňuje sbírání diamantů a dalších vzácných kamenů - jak fádní.

Ale vraťme se k principu. Do jednoho krátkého odstavce by se dalo shrnout celé putování. Hned na začátek se prosoukáte nástrahami vysoké skály. Druhý a třetí level je věnován jízdě v zajímavém důlním vozítku, určeném především pro převoz zboží v jeskyních, kde v pravidelném rytmu proklikáváte kříž vaší klávesnice (4,6,5,8). Pak se opět vrátíte ke skále, ale to ji zase musíte vylézt, lépe řečeno vyskákat (tak proč je to cesta do nitra Země?). Ještě dříve než se dostanete do 6. (a konečného) levelu, přepadne vás hořkost, jaké je zde můžete požehnaně. Všechny levely jsou příliš triviální a zdlouhavé.